Přeskočit na obsah

Kamenná Horka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Svitavy. O části města Krásná Lípa v okrese Děčín pojednává článek Kamenná Horka (Krásná Lípa).
Kamenná Horka
Sousoší Nejsv.Trojice před býv.obchodem. Zde napříč silnicí prochází hranice mezi Čechami a Moravou, přičemž obchod je na Moravě.
Sousoší Nejsv.Trojice před býv.obchodem. Zde napříč silnicí prochází hranice mezi Čechami a Moravou, přičemž obchod je na Moravě.
Znak obce Kamenná HorkaVlajka obce Kamenná Horka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSvitavy
Obec s rozšířenou působnostíSvitavy
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel355 (2024)[1]
Rozloha15,74 km²[2]
Nadmořská výška521 m n. m.
PSČ568 02
Počet domů112 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKamenná Horka 29
568 02 Svitavy 2
obec.kamenna.horka@cmail.cz
StarostkaLucie Podborská
Oficiální web: www.obeckamennahorka.cz
Kamenná Horka
Kamenná Horka
Další údaje
Kód obce578215
Kód části obce411132
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenná Horka (německy Hermersdorf) je obec v okrese Svitavy, rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice asi 6 km jihovýchodně od centra Svitav. Jedná se o typickou, z východu na západ asi 4 km dlouhou, lesní lánovou ves v oblasti tzv. Hřebečska, tedy v území od 13. století do roku 1945 obývaného převážně Němci. Dnes je součástí Mikroregionu Svitavsko. Žije zde 355[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. Původně se jednalo o dvě těsně sousedící vesnice s identickým českým úředním názvem Kamenná Horka, přičemž jedna ležela na Moravě a tvořila samostatnou obec s německým úředním názvem Mährisch Hermersdorf,[4] zatímco druhá ležela v Čechách, nesla německý úřední název Böhmisch Hermersdorf,[5] a dlouho tvořila osadu s vlastním katastrem, náležející k obci Koclířovu. Tato česká část se roku 1934[6] stala rovněž samostatnou obcí. Ke sloučení obou obcí došlo k 18. prosinci 1950.[7] Dodnes se však jedná o dvě samostatná katastrální území s vlastní zástavbou, přičemž podstatně větší Moravská Kamenná Horka má v současnosti výměru 1327,88 ha, zatímco menší Česká Kamenná Horka má výměru 248,12 ha. Katastr moravské části měl původně do roku 1952 rozlohu 1356 hektarů[8] a náležela k němu také menší jihovýchodní část nedaleké osady Hřebče, která potom byla k 1. lednu 1953[9] přičleněna ke k. ú. Koclířov.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svaté Máří Magdaleny
  • Pozdně gotická zvonice
  • Zbořená barokní fara (postupná rekonstrukce - nová střecha 2009)
  • Svobodný dvůr (zbytky hospodářských budov)
  • Drobná kaplička ve středu obce (vyrabovaná - celková oprava v r. 2009)
  • Kamenný kříž před zvonicí s datem 1836.
  • Opuková barokní hřbitovní zeď zbořená a nahrazená 2006 betonovou se žulovými valouny
  • Sloupová boží muka v poli za kostelem, vyzděná z drobných kamínků
  • Socha Nejsvětější Trojice při farské cestě (od bývalé fary k faře v Koclířově)
  • Sousoší Nejsvětější Trojice před bývalým obchodem (s nevhodně doplněnou hlavou jedné ze soch). Nápis: GEORGIVS / SCHLEGEL / 1757 a RENOVIRT / A. HAUPT / 1935.
  • Několik dochovaných usedlostí z 18. stol.

Kamenná deska usazená do vnější zdi kostela svaté Máří Magdaleny. V horní a dolní části desky německo-latinský nápis s daty 1590 a 1597. Uprostřed desky klečí modlící se žena s růžencem v ruce nad erbem před postavou Krista na kříži. U zdi kostela svaté Máří Magdaleny umístěn hraniční kámen s nápisem z roku 1754.

Kamenný (pískovcový) náhrobek s reliéfem kalichu, kříže a knihy u zdi kostela svaté Máří Magdaleny na hřbitově faráře Johana Zechy (nar. 18. 10. 1813, zemř. 29. 3. 1879). Částečně poškozený v letech 2006 a 2007.

Věž Českých radiokomunikací pro televizní vysílání z roku 1989 má výšku 96 m a stojí východně nad obcí ve svahu Hřebečského hřbetu.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

(stav vždy k 1. 1. daného roku)

rok 1971 1981 1991 2001 2011
počet obyvatel[10] 367 333 312 299 300

V obci je zavedena v pracovní dny pravidelná autobusová doprava.

Nejbližší železniční stanice je zastávka Svitavy-Lány, osobní vlaky směr Česká Třebová a Letovice.

  • žlutá turistická značka - prochází spodní (západní) částí obce (Svitavy-Lány - Kamenná Horka - Na Šestáku - U Vančurovy louky - Horecký hřbet, rozcestní s červenou značkou)
  • červená turistická značka - prochází horní (východní) částí obce (Březová nad Svitavou - Rudná - Kamenná Horka - Hřebeč - Helvíkov - Anenská Studánka - Palice, rozcestí)
  • cyklotrasa č. 4204 - vede po silnici ze Svitav přes celou obec do Hřebče
  • cyklotrasa č. 4029 - prochází v horní části obce po zpevněné komunikaci
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. http://www.zwittau.de/orte/hermersdorf/hermersdorf.htm#zumaehrischhermersdorf Mährisch Hermersdorf
  5. http://www.zwittau.de/orte/hermersdorf/hermersdorf.htm#zuboehmischhermersdorf Böhmisch Hermersdorf
  6. Statistický lexikon obcí v zemi České. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1934. Kapitola Změny nastalé v době tisku - I. Změny v rozloze obcí., s. 454. 
  7. Úřední list republiky Československé - II. díl oznamovací, ročník 1951, číslo 25, strana 231
  8. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/ciom/_cio_vp/m1145-1VP_025.jpg[nedostupný zdroj]
  9. částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953
  10. Český statistický úřad

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]